Někdy kolem roku 1986 jsme s bratrem dostali Deltu – licencovanou kopii počítače Sinclear ZX Spectrum. To byla paráda! 8 barev! A těch her! Na jednu magnetofonovou kazetu se jich vešlo tak 20 a bratr dokázal bůhvíkde shánět stále nové a nové. Jet Pac, Bomb Jack, R-Type, Dizzy, Dynamite Dan či mé oblíbené Chuckie Egg.
Hry se bez problémů měnily a dokonce šlo koupit celé nahrané kazety, kdy cenu především ovlivňovala cena nosiče. Většinou však stovku za kus – to však v té době byla cena kvalitní magnetofonové kazety.
Až někdy po revoluci začali herní časopisy odmítat inzeráty typu – prodám nahranou kazetu her na ZX Spectru, i když tehdy už spíš disketu na PC.
První hru jsem koupil tak v patnácti v Praze ve Skořepce. Pro bratra, měl narozeniny.
Postupem doby mně i mému okolí začalo připadat běžné, že nic není zadarmo, a když po něčem toužím, není možné to ukradnout, ale musím za to zaplatit.
…
Václav Havel dal Straně zelených svou podporu do nadcházejících voleb do EP. Je jasné, že když takto významná osoba projeví svou přízeň, každá strana se jí pochlubí. Takto reagovala i Strana zelených. Ručně psanou podporu nafotila a fotografie umístila na své stránky.
V českých poměrech však bohužel stále přežívá nešvar plagiátorství. Když něco neumím udělat pořádně, tak alespoň okopíruji úspěšný model, a třeba někoho spletu. Takhle nejprve začal Střížkov parazitovat na slavném jménu Bohemka a nyní DSZ činí totéž se jménem zelených.
DSZ se proto nestydí přivlastnit si podporu od Václava Havla. Že zároveň ukradne i něčí fotografii, to už je vážně drobnost. Že je takováto drobnost chráněna zákonem? K smíchu. Hodí se mi to, tak si to prostě ukradnu. Panečku.
Když mi bylo osm, tak jsem si to sice taky neuvědomoval, ale…