Komentáře: O Krymu a Těšínsku

Od: Anonym

Anonym — Tue, 25 Jul 2023 23:45:08 +0000

Od: anonym

anonym — Sun, 27 Jul 2014 16:46:48 +0000

Hodne hloupe srovnavani. Manzelkou Vaclava III./1305/ byla Viola Tesinska.Tesinsko tedy bylo soucasti Koruny ceske dele nez Chebsko. A Krym jako soucast USSR
mel autonomii/do r.2004/ natolik rozsahlou, ze dovolovala jeho odtrzeni od USSR referendem. Tuto autonomii bez konzultaci s obyvateli Krymu zrusila az samostatna Ukrajina.

Od: Nemo33

Nemo33 — Mon, 17 Mar 2014 11:43:34 +0000

Poláci v Česku
Tak to jsou stejní šmejdi co rusi !!!Neřikám všichni.
Ale třískám snimi ta velikost!!!!

Od: Nemo33

Nemo33 — Mon, 17 Mar 2014 11:38:05 +0000

Záhada
05 je polák !!!Kdybyste studoval poctivě,tak víte,že Polsko dělalo vše aby rozbilo Československo !!!Připadá vám normalní jak v polském Těšíně koupíte knihu kde je fotka jak někde v Těšíně vybouchla bomba!!

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Mon, 17 Mar 2014 08:19:47 +0000

S těmi zálohami se mýlíte vy
V případě slunečních a větrných elektráren je třeba mít horkou zálohu za všechny (tj. jejich sumu), protože všechny mohou naráz vypadnout (dokonce i na území podstatně větším, než je náš stát – prostě na ně musíte hledět jako na jeden celek, navíc některé typy počasí vyřadí současně fotovoltaiku i větrníky). Ta záloha za nejsilnější zdroj platí jen pro jádro + fosilní paliva + voda.

Problém biomasy ovšem spočívá v tom, že už současná produkce omezuje pěstování jedlých rostlin. Cesta vede jednoznačně přes nějaké reaktory osvětlené sluncem (ty by mohly být i na zastavěných plochách) a GMO, využívající maximálně všechny dostupné vlnové délky slunečního světla a schopné fungovat po celý rok (a zelení se zbřídí). Ukázkou, jak se to nemá dělat, jsou řepka a kukuřice. Obě s poměrně krátkou vegetační dobou, u řepky akcentovanou odrazem světla v době květu, u kukuřice zase vadí silná eroze půdy.

Od: Milan Mraček

Milan Mraček — Fri, 14 Mar 2014 08:40:51 +0000

to A.S. Pergill
Ne, je to přesně naopak. Energetická družstva jsou projevem soukromé iniciativy. Naopak náš ČEZ je „polo“státní moloch. Srovnávat soukromou iniciativu s Velkým skokem je tedy hloupé.
Mýlíte se i ve vztahem k zálohám. Ty musejí být koncipovány vždy na největší energetický zdroj, což v našich podmínkách bude jedna z JE.
Jsem rád, že se shodneme alespoň v názoru na biomasu, jejíž obrovská výhoda je, že za ni platí sedlákům v okolí energetického zdroje. Peníze tak jdou sousedům a ne za plutonium do USA či Ruska.

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Fri, 14 Mar 2014 07:14:36 +0000

Energetická drtužstva…
že by tam zasáhl soudruh Barroso (maoista)?. Podobně za éry „Velkého skoku“ vyráběla družstva v Číně v malých pecích, vytápěných „co dům a les okolo dal“, železo, aby Čína dohnala a předehnala vyspělé země v produkci železa. Skončilo to drsným krachem.
Vítr je u nás „konkurenceschopný“ jedině tehdy, když nezapočtete náklady na horkou zálohu, která musí pokrývat výkyvy v aktuálním stavu povětří (nejsou o moc menší než náklady na běžící uhelnou elektrárnu).
Biomasa souhlas, ale pro naše potřeby by musela růst na většině území a neměli bychom kde vyrábět potraviny. Má jednu výhodu: je skladovatelná a energie se z ní dá získávat dle aktuální potřeby. Je podstatně výhodnější na polích místo solárních panelů pěstovat třeba topoly. Až dojdou fosilní paliva, tak by mix JE, biomasy a vodních elektráren byl velice reálný.

Od: Milan Mraček

Milan Mraček — Thu, 13 Mar 2014 20:03:55 +0000

to A.S. Pergill
Za JE je reálná náhrada. Souhlasím s Vámi, že okamžitý odklon od jádra v Německu byl zbrklý a rozumnější by byly postupné kroky, ovšem v jiném ohledu Německo ukazuje cestu. Vznikají tam družstva (v konečných číslech více než 50% nově založených družstev jsou energetická), která pro své členy, typicky obyvatele malé obce, či několika obcí, zajišťují energii. Pomocí fotovoltaniky, větru, spalování biomasy a někdy i za pomoci malé vodní elektrárny.
V našich podmínkách je již biomasa a vítr konkurenceschopný i bez dotací, ovšem problém je s distribucí.
Navíc fotovoltanika z důvodu nedobré legislativní úpravy je u nás skoro sprosté slovo. V Německu Vás připojí, když odeberete 58% sám. U nás máme hrůzy na kvalitních polí…
A ještě doušku k JE. Jde o jediné podniky, které nejsou pojištěny za odpovědnost z provozu. Komerční pojištění jim totiž nikdo nedá. A v tomto kontextu si vezměte třeba škody z JE Fukušima – doposud přes 800 mld.Kč. Co by to asi udělalo s naší ekonomikou.

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Thu, 13 Mar 2014 12:05:58 +0000

Problém je,
že za JE není reálná náhrada. To je vidět i na Německu, kdy program přechodu na OZE znamená vyšší produkci CO2 a výstavbu elektráren na fosilní paliva. Je to dáno tím, že OZE mají velice kolísavý výkon a v praxi musíte za sumu všech slunečníků a větrníků mít „horkou zálohu“, ať už jadernou nebo uhelnou, která najede v okamžiku, kdy slunce zajde za mrak a vítr buď zeslábne, nebo zesílí tak, že se musejí větrníky vypnout.
A to ještě konkrétně Němci nemají vyřešen přenos energie z oblasti výstavby OZE do oblasti spotřeby a pasírují to našim a polským vedením (a dřív nebo později se od nich budeme muset odříznout, jinak nám shoří dráty – nebo shoří přeshraniční vedení a bude vymalováno).
A protože uhlí dojde, nafty máme málo a i kdyby se našly zásoby břidličného plynu, tak budou rovněž omezené, tak jediný pro nás padající úvahu zdroj stabilní a relativně levné elektřiny jsou JE. S tím prostě nic nenaděláme.

Od: Milan Mraček

Milan Mraček — Thu, 13 Mar 2014 09:49:41 +0000

to A.S. Pergill
Dobrý den. Opravdu se u Vás jedná o víru. Mnou zmiňované celkové příjmy na atomovém účtě jsou včetně tzv. investic, ve kterých se nacházejí i úroky. V posldních letech jsou roční příjmy necelé 2 mld. Kč ročně, přičemž příjmy od ČEZu jsou 1,4 mld. Kč. Tzn. že 0,5 mld. Kč jsou výborným výsledkem a jen velmi těžko půjdou tato čísla výše. Proto 81 mld. za 40 letou životnost je spíše optimistické číslo. Navíc Správa úložišť spotřebuje okolo dvou stovek milionů jenom na svou činnost – neinvestiční. Oproti tomu 107 mld. Kč za úložiště je částka, která bude s největší pravděpodobností (v našich podmínkách téměř s jistotou) překročena. Ale to se bavíme jenom o palivu. Další desítky miliard si vybere likvidace samotných elektráren. Vždyť JE se likviduje v průměru 15 let. V Německu jsou náklady na likvidaci jedné JE (a to se bavíme o menších JE) odhadovány na 1 mld. euro.
JE je drahá.