Reklama
 
Blog | Milan Mraček

Už zas rostu z Český pošty

Ne, že bych byl nepřítelem České pošty. To ne. Uvědomuji si, že za pár korun poskytuje služby, bez kterých se člověk těžko obejde. I její zaměstnanci jsou v naprosté většině obětaví lidé, kteří za mizerný plat dělají nelehkou práci. Ale praxi, kdy se doručovatelé a doručovatelky snaží předat zaměstnanému člověku dopis v dopoledních hodinách, jsem nikdy nepochopil. Vlastně o ní přemýšlím pokaždé, když si jdu několik málo minut před zavírací  dobou vyzvednout uloženou zásilku. Proto jsem se hned poté, co vstoupil v účinnost vskutku revoluční zákon (teď nepřeháním, jedná se o celosvětově unikátní projekt) 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, rozhodl si zřídit datovou schránku.

Ve stručnosti řečeno mi datová schránka umožní přijímat a posílat orgánům veřejné moci úřední dokumenty v elektronické podobě. Namísto klasického doručování v listinné podobě mi zdarma přijde mailem oznámení, že do mé datové schránky byl doručen úřední dokument.  Mám pak 10 dnů, abych si zprávu vyzvedl. V opačném případě se zpráva považuje desátým dnem za doručenou. Paráda. To už mělo fungovat dávno.

Ani mne moc nepřekvapuje, že administrací celého projektu byla pověřena Česká pošta. Státní podnik potřebuje určitou podporu, když už mu sebereme příjmy z doporučených zásilek, není-liž pravda? Jako podnikající fyzická osoba si stahuji příslušný formulář a pouštím se do vyplňování. Jméno, příjmení, datum a místo narození vím, IČO si vyhledám. Znám i své místo podnikání, které je totožné s mým trvalým bydlištěm. Doplňuji i kontaktní e-mail, tím však formulář končí. No jo, ale kam napsat adresu pro doručování, na kterou mi stát pošle poslední doporučenou poštu – přístupové heslo do mé datové schránky?

No nic, je tu informační linka. Projdu si obvyklým robotem a už to vyzvání. Milý hlas se mne ptá, v čem mi může pomoci. Vysvětluji, že se v místě svého trvalého bydliště nezdržuji, a proto mě tam pošťák prostě nezastihne. Mladá telefonistka se mi snaží pomoci (ostatně se mi svěří, že s tímto dotazem nejsem první) a navrhuje, abych do místa podnikání napsal korespondenční adresu, že je to vlastně totožné. Nesměle oponuji, že by s tímto výkladem tvůrce obchodního zákoníku, který jasně říká, že místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci (v mém případě v živnostenském rejstříku), jen stěží souhlasil. Pokusím se navrhnout, že podstatný údaj vepíšu do formuláře rukou.

Reklama

„To by snad také šlo,“ zazní jako ne zcela přesvědčivá odpověď.

Když se ještě pokusím otázat, kam že mám vepsat svůj ověřený podpis (ani na tuto náležitost formulář na rozdíl od zákona nepamatuje), vyvolám jen rozpačité mlčení. Rychle proto poděkuji za pomoc a popřeji příjemný den.

Podpis načmárám na pravou spodní část formuláře, na Czech POINTu ho nechám ověřit a zároveň jej svěřím k odeslání na Ministerstvo vnitra. Do tří dnů by mi měla být datová schránka zřízena a měl bych obdržet přístupový kód.

Čekám už devátý den.

Doufám, že se to jen trochu zpozdilo a že v místě mého trvalého bydliště nemusí chudák pošťák činit marné úkony ve snaze mi doručit doporučenou zásilku. Počkám ještě týden a pak tam zavolám.

A nemohu si nevzpomenout na slova mého kamaráda Tomáše, který vždy tvrdil, že by se vyplatilo prodat naši slavnou poštu za korunu Deutsche Post.