Reklama
 
Blog | Milan Mraček

Věci, kterým nerozumím

Bohemka, fotbal

Pestrost a mnohotvárnost života nikomu neumožňuje rozumět všemu. Ani ten nejgeniálnější člověk s obrovským zájmem o své okolí nemá šanci chápat vše a je-li skutečně geniální, tak si uvědomuje, že nejenže je spousta věcí, kterým nerozumí, ale že je ještě daleko více věcí, o kterých ani netuší, že jim nerozumí. Já se k definici génia sice ani neblížím, a přesto vnímám, že jsou věci, o kterých nemám valné povědomí. Ono to většinou nepůsobí problém, protože člověk prostě o věcech, které jdou mimo něj, nehovoří. Existuje však jedna oblast, které nerozumím, a přesto se o ní bavím a občas i píšu. Tou oblastí je fotbal.

Tedy fotbal. Spíše jen Bohemka. Píši o ní tedy s čím dál menší intenzitou, ale když jsem si prohlédl svůj blog, tak první článek jsem na téma svého oblíbeného klubu napsal již před 13 lety. Zatím posledním blogem bylo mé vidění odchodu Jusúfa Hilála do konkurenční Slávie. Zde mohu konstatovat, že s odstupem necelého roku původní rozčarování fanoušků vymizelo a dnes mezi fanoušky převládá názor, že pan Tvrdík asi neudělal nejlepší obchod života.

Ale není to tak, že by po utichnutí jedné „kauzy“ byl většinový fanoušek Bohemky spokojený, přestal přemítat a začal se zabývat toliko sportovními úspěchy a neúspěchy svého klubu. Aktuálně fanoušci, mimo změny na postu trenéra, řeší pozici ředitele klubu, kterým je syn většinového vlastníka klubu. Nedokáži tedy říci, zda to řeší všichni fanoušci, ale transparent vyvěšený v kotli je důkazem, že minimálně určitá skupina ultras není se současným stavem spokojena. A jelikož ultras jsou skupinou, která má velký podíl na výborné atmosféře při utkáních, tak není dle mého názoru možné jejich mínění přehlížet.

Pokoušel jsem se zorientovat, v čem vlastně tkví příčiny nevraživosti a co by ultras považovali za optimální řešení situace. Nevím, zda jsem si z čtení diskusního fóra a z rozhovorů se zasvěcenými odnesl správný dojem, ale pokud ano, tak stav pohledem ultras je asi takový: Fanoušci uznávají majoritního vlastníka klubu (zaplať pánbůh), ale nelíbí se jim, že ředitelem je někdo, komu je sotva třicet. Představovali by si někoho zkušenějšího, kdo je lépe zorientován ve fotbalovém prostředí, protože dle jejich názoru současný ředitel nemá tu vážnost a Bohemka na to doplácí.

Protože nerozumím ani řízení fotbalového klubu, tak má případná polemika s uvedeným názorem bude mít právě hodnotu názoru. Vím, koho bych si já přál za ředitele Bohemky. Myslím, že by takového ředitele chtěla většina příznivců zelenobílého klubu (současného ředitele nevyjímaje), ale Lukáš Přibyl už ředitelem Bohemky nebude. Je to nespravedlnost, ale je to tak.

Nejen v daném stavu se mi zdá přirozené, že o řediteli klubu rozhoduje majoritní vlastník. Může sice naslouchat hlasům svého okolí, ale je jeho zodpovědnost, koho vedením klubu pověří.

A pak je zde ještě otázka, jak si představujeme náplň práce ředitele klubu. Jistě, měl by shánět peníze na chod klubu, to je jasné, ale to asi ultras pod tvrzeným nedostatkem vážnosti nemínili. Tak co za tím stojí? Že by to byla reakce na některé prapodivné výroky rozhodčích? Možné to je. Mizerný výkon arbitrů se řeší téměř po každém ligovém kole a jen málo pravděpodobná shoda okolností by mohla vést k tomu, že jsou tu mužstva, kterým opakovaně nepřesné výroky sudích prospívají a i mužstva, které se ocitají v opačném postavení.

Měli bychom tedy chtít ředitele, který si „pošetří“ rozhodčí? Za mě jednoznačně ne. Jsem přesvědčen, že stejnou filosofii zastává nejen majoritní vlastník klubu, ale i absolutní většina fanoušků. A myslím, že na takto položený dotaz by stejně odpověděla i naprostá většina ultras.

Pokud tedy měřítkem úspěšnosti ředitele fotbalového klubu nejsou zákulisní machinace, pak by kritériem úspěšnosti měly být ekonomické ukazatele, složení týmu, zázemí a možná i sportovní výsledky. Ty bych sice spíše přičítal sportovnímu řediteli, ale když je jednou někdo ředitelem, tak zkrátka musí nést odpovědnost za všechno.

Po výsledkové stránce by na tom mohla být Bohemka líp. Měla by na tom být líp. Jenže není. A proč tomu tak je, neumím říci, protože jak jsem psal, fotbalu nerozumím. Ale jsem si jist, že není v klubu nikdo, kdo by práci kohokoliv sabotoval. A jako věčný optimista věřím, že se vše zlepší.

Mimo to, že fotbalu nerozumím, jsem taky psal, že první článek jsem o Bohemce napsal před 13 lety. Je tedy poměrně lehké si články projít, a to mi pomáhá si vyhodnotit zbylá tři kritéria, která jsem zmiňoval jako měřítka úspěšnosti ředitele fotbalového klubu. Tedy mimo ekonomických ukazatelů úroveň sportovního zázemí a složení týmu. A zde si dovoluji tvrdit, že tyto ukazatele jsou v nejlepší kondici od roku 2005, kdy Bohemka prožila klinickou smrt.

Možná se teď v očích některých příznivců dostanu do pozice filmového Hujera, ale myslím, že lidé v klubu dělají svou práci dobře a jsou to lidé na svém místě. A to včetně majoritního vlastníka a ředitele klubu.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama