Reklama
 
Blog | Milan Mraček

O hulvátství a šlendriánu

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jaroslava Jermanová nezvládá řízení této instituce.  Toliko fakta. Kdo viděl záznam jejího výkonu, nemůže o tom pochybovat.  Je to sice smutná věc, ale hodí se dodat, že to není poprvé, kdy mohou mít obyvatelé ČR vážné pochyby o schopnostech svých volených zástupců. V pravdě legendární výkon předvedl v té době předseda Poslanecké sněmovny Miroslav Vlček, který při volbě prezidenta republiky nedokázal říci rozvitou větu a dal tak duelu Klaus vs. Švejnar zcela nový rozměr.

Chybovat je lidské. Ovšem když chybujete při řízení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tak si této chyby všimne více očí, než při většině ostatních činností. Obzvláště, když je na blízku Miroslav Kalousek, zdatný rétor, který je poslancem nepřetržitě od roku 1998. Slova, která se snesla na hlavu paní Jermanové, byla příkrá, myšlenka o čestném místopředsednictví  byla na hraně urážky, ale nejednalo se vystoupení, které by zásadně vybočovalo ze způsobu debaty, kterého jsme na půdě naší Poslanecké sněmovny svědky.

Věřím, že paní Jermanové byla vyřčená slova nepříjemná.  Kdo by se také rád nechal peskovat od někoho, kdo není pro velkou část národa morální autoritou (například snahu uzavřít vládu s KSČM, považuji dodnes za jeden z největších faulů v polistopadové politice)?

Avšak horší, než samotné pochybení, se mi zdá její následná reakce. Paní místopředsedkyně v rozhovoru pro Lidové noviny (http://www.lidovky.cz/kalousek-nevi-jak-se-chovat-k-zenam-hodnoti-jeho-kritiku-jermanova-10g-/zpravy-domov.aspx?c=A140508_123618_ln_domov_jzl )doslova uvedla: „Když jsem se zvedla, tak jsem prý ukončila jednání sněmovny. To ale nebyla podle jednacího řádu pravda. Když předseda opustí své křeslo, tak nepřerušuje jednání, jak o tom mluvil Kalousek:“

Reklama

 Když si otevřete zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, tak v něm doslova svítí ustanovení § 62, které stroze a jasně říká: „Opustí-li předsedající předsednický stůl, je schůze přerušena.“  Toto ustanovení navazuje na obdobná pravidla, které měly již ranně novověké české sněmy a podtrhává tak důležitost funkce řídícího Poslanecké sněmovny. Je to mocný institut, protože přerušené jednání Poslanecké sněmovny musí být řádně svoláno. Je to vlastně poslední možnost, jak zastavit, nebo přinejmenším přerušit překotný vývoj, který osoba, která požívá té vážnosti, že byla zvolena do jedné z nejvyšších ústavních funkcí, považuje za tak nebezpečný, že z vlastní iniciativy a na vlastní odpovědnost učiní krok, který je přinejmenším diskutabilní.

Toto ustanovení je tak silné a vymykající se ostatním pravidlům při řízení Poslanecké sněmovny, že na něj při prohlídce jednací síně Poslanecké sněmovny vždy upozorní průvodce.

A paní místopředsedkyně ho nezná.

Že nebyla na prohlídce sněmovny s průvodcem, bych jí tolik nevyčítal. Ale že za půl roku ve funkci nebyla schopná si ani přečíst zákon, podle něhož má postupovat?

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama