Soutěžní podmínky byly velmi specifické. Minimální nabídková cena byla stanovena bez toho, že by si radnice obstarala znalecký posudek, a činila 3 tisíce korun za metr čtvereční, což je zhruba o 15 – 20 tisíc korun za metr čtvereční méně, než je cena v místě a čase obvyklá. Daleko závažnějším problémem byla skutečnost, že soutěžní podmínky dopředu vylučovaly 99 % potencionálních uchazečů. Zájemce totiž musel doložit výši svého obratu za období let 2005 a 2006 ve výši minimálně jedné miliardy korun za každý rok, v tomto období musel uchazeč zaměstnávat minimálně 250 osob a přísné podmínky byly stanoveny i pro objem realizovaných staveb v minulosti.
Takto diskriminační podmínky vedly k tomu, že dne 14. 2. 2008 schválilo Zastupitelstvo MČ Praha 10 prodej více než 11 tisíc čtverečních metrů půdních prostor a dalších 1627 metrů čtverečních nebytových prostor za cenu 3050 korun za metr čtvereční (tato cena zároveň zahrnuje i cenu poměrné části společných prostor příslušného domu a poměrné části pozemků) společnosti Real 3 a. s. Přestože se vedení radnice snaží obhajovat stanovení přísných podmínek zájmem o rychlé vybudování bytových jednotek, těch bylo od uzavření smlouvy vybudováno jen velmi málo. Přesto MČ Praha 10 nepřistoupila k uložení smluvní pokuty.
Navíc samotná smlouva s vítězem výběrového řízení nenutí stavebníka jednoty vybudovat. Je tomu tak z důvodu velmi nekvalitně připravené smlouvy, která dává stavebníkovy možnost od realizace půdní výstavby jednotek upustit za předpokladu, že by to bylo technicky komplikované. Zároveň smlouva stanovuje, že za technicky komplikovanou bude stavba považována i v případě, kdy nová dispozice vyžaduje zřízení nových okenních otvorů nebo výměnu stávajících (tato eventualita však nastává při vybudování půdních bytových jednotek ve všech případech). Není proto překvapením, že prací nezasažené půdy byly již nabízeny na webových stránkách sreality.cz za cenu 18-21 tisíc korun za metr čtvereční. Pokud by společnost Real 3 takto bez nákladů předprodala veškeré prostory, dosáhla by zisku zhruba 200 milionů korun.
V konečném důsledku je celkem jedno, zda za vyvedením majetku městské části za zlomek tržní ceny budeme spatřovat babráctví či darebáctví. Buď jak buď, kdyby městská část prodávala půdy jednotlivě, či přinejmenším připustila skutečnou soutěž, mohla by dnes mít na účtech desítky, možná stovky milionů korun navíc. Ty by se hodily na spoustu věcí, třeba na vykoupení stadionu v Ďolíčku. I když to asi ne. Postup hrobařů prvoligového fotbalu na radnici dokládá, že názory fanoušků je nezajímají. Hlavně, že se kšefty hýbou, vždyť před volbami vydáme nějaký líbivý příslib a chátru umlčíme.
P.S. Když už jsme o hrobařů prvoligových týmů, není bez zajímavosti, že podle výpisu z Obchodního rejstříku je jediným akcionářem společnosti Real 3 a. s. Ivo Mlátilík, který zařízl Union (Rudou hvězdu) Cheb.