Z FB stánky jednoho takového přítele na mne vykoukl Radek John. Pod heslem stop eurotunelům mi na barvách české vlajky sděloval: Průměrná česká domácnost platí za podporu obnovitelných zdrojů 6000 Kč ročně. Průměrná německá domácnost platí ročně 6200 Kč. Průměrný plat v ČR činí necelých 25 000 Kč. Průměrný plat v Německu je 100 000 Kč. Opravdu si můžeme dovolit platit další eurotunely?
Můžeme však v případě solárního tunelu hovořit o eurotunelu?
Vraťme se do roku 2005. Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů stanovuje výkupní cenu energie ze solární panelů na 13 Kč za 1 kilowatthodinu. Zákon počítal s tím, že každé 4 roky bude možné tuto cenu zpřesnit (v závislosti na nákladech na výstavbu fotovoltanických elektráren). Na scénu vstupují poslanci Ladislav Urban (KSČM) a Iva Šedivá (ČSSD). Jejich pozměňovací návrh, který získá na plénu podporu, stanoví, že výkupní cena nesmí klesnout o více než 5% ročně.
V roce 2009 Energetický regulační úřad informuje vládu premiéra Fischera, že nastal pokles nákladů na solární elektrárny o 40 %, avšak vláda premiéra Fischera ze záhadných důvodů nejedná.
Když se konečně v březnu 2010 začala projednávat novela (byť účinná od 1.1.2011), objevily se další podivuhodné pozměňovací návrhy. Konkrétně je předložili poslanci Ondřej Plašil (ODS) a Oldřich Vojíř (ODS), kteří navrhovali, aby pro připravované instalace nad 20 megawatthodin byla účinnost posunuta ještě o další 4 měsíce. Tento návrh, se kterým souhlasil i tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský (nominovaný ČSSD), naštěstí neprošel.
Právě na uvedeném případě je možné dokumentovat propojení vlády premiéra Fischera a ČEZu, protože ČEZ byl jediným, kdo takto velké solární elektrárny stavěl. Ostatně ČEZ inkasuje největší část podpory, jelikož vlastní fotovoltanické elektrárny s celkovým výkonem 1,5 GWh (tj. 2/3 výkonu JE Temelín).
Takže škodí nám evropské předpisy, nebo ve vzácné shodě politici ČEZu? Odpověď je asi nasnadě, ale vysvětlujte tu zamotanou věc voličům. Termín eurotunel je údernější.